Červen 2016

Třetí generace

9. června 2016 v 16:16 | Karolína Kunstová
Nezažili poměry v rodné zemi, hlad a bídu. Nezažili válku. Nikdy jim kolem hlavy nelétaly kulky, granáty nevybuchovaly kousek od nich, nikdo nekladl nášlapné miny na cesty, kterými chodili do školy a za dětskými povinnostmi. Nebyli využiti jako dětští vojáci, nevraždili dříve, než se naučili číst a psát.

Možná proto hoří válka v jejich hlavě. V hlavě, zmítající se mezi nároky společnosti, ve které vyrostli, a nároky náboženství svých praotců.

Evropští radikálové často pocházejí ze skromného prostředí. Ačkoli tu žijí možná déle než ostatní přistěhovalci, stále jsou vyloučeni. Mají jinou výchovu, jiné vzezření, jiné školy, jiné zvyky. Nechtějí se přizpůsobovat, ale přizpůsobení s sebou nese dobrou práci a peníze a stírá sociální vyloučení. Vidí krásná auta, domy, na která v životě nedosáhnou díky tomu, že mají omezený manévrovací prostor - omezený výchovou, která neuznává "západní výuku", i tím, že sami musí dodržovat určitá pravidla a omezení.

Přísná omezení, která jim vtloukají do hlavy imámové, jsou imunizací proti lákadlům moderní společnosti. Bohužel, ne vždy účinnou. Spousta mladých muslimů požívá alkohol, má sexuální vztahy s dívkami, jenž ani nejsou muslimkami, natož aby si je vzala za manželky, zkouší drogy... ale všeho do času.

Třetí generace je nejrizikovější. Smrtelně. Nemá rodiče, kteří by jim z vlastní zkušenosti popsali, proč utekli z rodné země, a zprostředkovaná zkušenost typu "dědeček byl v původní zemi pronásledován a babička přinucena ke sňatku v devíti letech" jim nestačí. Nic jim to neříká, na druhou stranu, druhá generace, jejich rodiče, je stále nutí dodržovat pravidla víry a dokazovat tak svou odlišnost. A tady se otevírá prostor pro zlomení jedince.

V mešitě a náboženské škole, kde se učí především recitovat korán, oproštěný od balastu ostatních vědomostí, je dost prostoru. Na to, vtiskávat do hlaviček vzorce chování. Na to, naučit ten "správný" pohled na svět. A když už jedinec není zlomený, má v mysli vloženy matice, které při správném spouštěči reagují ukázkově. Proto tolik mladých, liberálních muslimů najednou "přepne" a jsou z nich vousatí a striktní radikálové.

Vybouření radikálové, kteří najednou prosazují přísná pravidla. Jejich manželky musí chodit zahalené, nesmí pracovat, stýkat se s muži - proto si často manželky dovážejí ze zemí původu. A ještě častěji se jedná o jejich sestřenice. Rodiče dívek v tom vidí pro své dcery velké plus - dostanou se do bohaté země, kde budou mít zdravotní péči, a doma by se vdaly mnohem hůře a stejně by musely poslouchat muže, takhle alespoň zůstanou v rodině...

Vybouření radikálové, kteří brojí proti alkoholu a necudnosti, neváhají trestat na ulicích i cizí ženy, nebo je aspoň obtěžovat. Třeba jím to dojde a příště se ven oblečou tak, jak vyžaduje islám, ačkoli muslimkami nejsou. Nemuslimky jsou lovná kořist, můžou se stát přece muslimkami, dát to najevo oděvem a chováním a vše bude v pořádku, navíc přesvědčit někoho ke konverzi je v očích Alláhových velká zásluha. Nechtějí? Pak si slitování nezaslouží.

Vybouření radikálové, kteří náhle nenávidí společnost nechovající se podle jejich pravidel. Touha po alkoholu, dívkách, všem, to je tak nemuslimské! A Alláh jí na ně sesílá jen proto, aby je zkoušel. Proto raději seženou zbraně, výbušniny, pobijí pár lidí a uvidíme, jak se zvedne počet konverzí! Alláhu akbar, chtělo by se zvolat, Alláh je veliký.

To on nutí jednotlivce, aby mu byli po vůli tělem i duchem... i v třetí generaci. Čtvrtá už mnohde vyrůstá. Snad tedy přinese něco nového.