Červenec 2010

Dospělé děti

29. července 2010 v 1:30 | Karolína Kunstová
V roce 1984 iránský prezident Ali Akbar Rafsanjani prohlásil,  že muži od dvanácti do sedmdesáti dvou let jsou vítanými dobrovolníky ve Svaté válce. Většina islámských duchovních jde ještě dál a označuje to za svatou a nevyhnutelnou povinnost muslimů, kteří tím mají zaručenu přímou jízdenku do ráje.

Použít děti jako prostředek víry, to už tu kdysi bylo. Ve třináctém století se vydaly na dobytí Božího hrobu i dvě výpravy dětí s křížem na pláštích. Než prošly Evropou, jejich davy se ztenčily, zbytek, který hodlal překročit moře, zajali arabští piráti a nadělali z nich otroky.

Dětští vojáci se vyskytovali v každé společnosti a pravděpodobně se vyskytovat budou. Jejich páni využívají pružnosti dětské mysli, která je ještě tvárná, a proto je schopná mnohem krutějšího jednání než mysl dospělá, nejedná - li se o psychopatickou osobnost. Využívají nimbusu nevinnosti, díky kterému se dostanou děti k zamýšlenému cíli mnohem blíže a mohou efektivněji zabít.

Díky civilizované výchově považujeme děti za děti, i když svírají v ručkách samopal. Málokdo by byl schopen vystřelit na desetileté dítě s nabitou zbraní v pohotovostní poloze, nebo by vystřelil příliš pozdě. Naučený nátěr "postavení světa" prýská příliš pomalu na účinnou reakci. To na vlastní kůži poznali Rusové, když Čečenci sestavili armádu i z dětí od jedenáctého roku věku.

Děti jsou zneužívány i jako bomboví atentátníci. Na Youtube je klip, kde čtrnáctiletý palestinský chlapec obalený výbušninou zkouší projít přes celnici do Izraele. Celá věc je o to horší, že jde o mentálně postiženého chlapce s duševní úrovní malého dítěte. Malí muslimové se Alláhovi opravdu hodí ke všemu a výcvikové tábory palestinských dětských vojáků to jen potvrzují. Chlapci do nich vstupují v začátku školní docházky a kromě čtení a psaní mají i takové předměty, jako je složení samopalu, kolik lze zabít najednou Izraelců, jak co nejúčinněji zemřít a vzít s sebou spousty nevěřících...

Rozdíl mezi využíváním muslimských a nemuslimských dětí pro válečné účely existuje. V nemuslimském světě jsou dětští vojáci zneužíváni pro boj v existujících konfliktech, většinou jako nositelé vzkazů, bubeníci atp., v muslimském jsou a priori vojáky, když dosáhnou dvanácti let věku. Mohou - li se modlit, mohou také bojovat za svatou věc.

Je mi jich strašně moc líto. Nikdy jim nebylo dovoleno dospět. Bylo jim dovoleno jen zemřít.

Miluji svou burku, protože...

26. července 2010 v 23:46 | Karolína Kunstová

NEMÁM JINOU MOŽNOST!


- podle učení imámů je to má povinnost nosit šat zahalující tělo a činící jej beztvarým, kdykoli opustím domov
- jsem k tomu vedena od malička pomocí zahalených panenek, jako jsou Fulla a Razanne
- muži dávají při výběru partnerky důraz jen na můj šarm a sílu osobnosti, nezakrytou mě vidět nesmí
- ušetřím za líčidla, ven se malovat nesmím a používat parfém už vůbec ne
- tak chráním svojí čest a čest celé své rodiny
- jsem muslimka, tak ji nosím od první menstruace, často ještě dříve
- jsem jen součástí davu a nemusím soupeřit s ostatními ženami v tom, která je krásnější 
- mě chrání před zbitím od pravověrných mužů, jež uráží nezakrytá tvář a tělo
- mě chrání často před znásilněním. Pod burkou muž nepozná, jsem - li mladá a krásná, či stará a ošklivá
- mě činí zbožnější. Modlit se můžu jen korektně oblečená
- mě izoluje. Vidím a sama jsem neviděna
- mě zakrývá před sluncem. Proto mají zbožné muslimky nedostatek vitamínu D
- nosím - li burku od první menstruace, mohu sice trpět křivicí a poškodit své děti, ale výhody převažují 

Ale také:

- pod ní můžu schovat dostatek trhavin, abych zabila co nejvíce jinověrců a dostala za odměnu ráj
- když se rozhodnu vyloupit klenotnictví, jsem neidentifikovatelná


... mě chrání přede mnou samou. Na život ve stínu se velmi snadno zvyká... a proč posilovat sebevědomí, jsem - li neviditelná?

Nemoc je nemravná

19. července 2010 v 1:43 | Karolína Kunstová
Potřebuje - li muslimka ošetření nebo léčbu, má několik možností. Ideální je, pokud její otec, bratr či jiný mahram příbuzný je lékař, protože jí může vidět, vyšetřit a účinně pomoci. Je - li z "lepší společnosti", má možnost odletět do ciziny, kde jsou ženy - lékařky. I ty jí smí vyšetřit a léčit. A naopak, spousta lékařek a zdravotních sester - cizinek pracuje v muslimských zemích. Jsou mezi nimi i muslimky ze zemí, kde se studovat smí, i nemuslimky.

Vzhledem k tomu, že ženám je v poměrně velkém procentu islámských zemí zakázáno studium na univerzitě, když náhodou studium povolí, musí si zvát i cizí profesorky, většinou nemuslimky. Ty by ovšem muslimky neměly vůbec vyučovat, neboť jejich znalost nepochází z koránu a tudíž je podezřelá, navíc jsou to modloslužebnice. Také paradoxně dochází k situacím, kdy jsou profesorky rodačky z dané země, kde vyučují, ale musely vystudovat v cizině, tudíž jsou mnohem liberálnější a kupříkladu nenosí hidžáb - a pak jsou napadány svými žákyněmi, kterým bylo povoleno studium v rodné zemi, ale z přísného okolí se neměly možnost vymanit.

Cizí muž - lékař nemocnou ženu nesmí vidět, natož se jí dotýkat, musí mu za paravánem popsat své příznaky a doufat, že budou správně pochopeny a vybrána dobrá léčba. Nepříbuznou ženu nesmí dle islámského práva muž vidět vůbec, běžné věci jako například odběr krve či vyčištění zhnisané rány nepřichází v úvahu.

Při léčení v nemocnici musí žena ležet na ženském oddělení, které by mělo být zcela uzavřené mužům. Ať už návštěvám, či pracovníkům nemocnice. Při návštěvě muže na tomto oddělení by měl být ideálně předem ohlášen a ženy včas varovány, aby se stihly zahalit a obléci svrchní šat kryjící tělo, vlasy i obličej. Vzhledem k tomu, že je to u některých pacientů, třeba u napojených na přístroje, zcela nemožné, neměl by muž na ženské JIP pokoje mít přístup vůbec.

Na netu jsem nalezla server, kde zcela vážně doporučují k léčbě psychických i fyzických nemocí recitovat korán a modlit se k Alláhovi, pokud ostatní léčba spadá do sorty hárám. Připomíná mi to Svědky Jehovovy, kteří klidně nechají vykrvácet své dítě s tím, že je to Boží vůle, a v podstatě opravdu jde o stejně závažnou záležitost. A teď nevím. Jsou Svědkové Jehovovi nové náboženství, nebo je islám jen pouhá sekta?