Březen 2010

Smrtelné studium

9. března 2010 v 22:08 | Karolína Kunstová
"Chtěl bych být inženýrem," přiznává se malý palestinský chlapec ke svému snu. "Stejně jako Jáhjá Ajjáš, abych dělal bomby. Mám jediný sen, a tím je zničení Izraele. Pro svatou věc jsem ochoten i zemřít jako mučedník."

Palestinští představitelé jsou hrdí na děti svého národa. Říkají, že děti mezi osmým a šestnáctým rokem jsou ve škole studenty a mimo školu bojovníky. Bojovníky za svatou věc - džihád. Povinností Palestinců je tudíž mít co nejvíce dětí a obětovat aspoň jedno za znovuzrození Palestiny.

Děti jsou ti jedinci lidské společnosti, kteří ještě nepřekročili práh dospělosti. Není stanoven pevný věk, jako tomu je na západě, kde je tento čas rozdělen - v patnácti letech dostanou dospívající některá práva a povinnosti, a podle ústavy svého státu zbytek práv a povinností obdrží na osmnácté, potažmo na jednadvacáté narozeniny. U muslimů se věk zralosti určuje tělesnou dospělostí. Dostane - li dívka menstruaci v osmi letech, je dospělá a může být provdána.

Islám určuje práva dětí, dhurriyya, jednoznačně. Mají nárok na to být vyživovány, oblékány a ochraňovány až do dospělosti. Islámský otec má synovi vybrat dobrou matku, dobré jméno a naučit ho koránu. Nesplní - li to, není dobrým otcem a dítě se proti takovému otci po právu bouří. Rodič má také právo až do věku deseti let dítěte uštědřit potomkovi výprask, pokud odmítá učit se koránu. Dítě by však nemělo být bito tak, aby se mu polámaly kosti.

Mají právo i na vzdělání, zřejmě proto se v islámu klade takový důraz na vzdělání, že se posílají děti do Evropy. Islámské univerzity bývaly proslulé ke konci předminulého tisíciletí, především matematikou, uměním a medicínou. Ač založeny křesťany, jako Gondišápurova univerzita na dnešních turecko-syrských hranicích, byly násilně poislámštěny, ale penzum vzdělanců zůstalo téměř stejné.

Penzum učiva ovšem také, a příliš se nezměnilo ani dnes. V evropských školách je tak umístěna spousta arabských dětí, které se učí to, co jim imámové povolí, Zakázán je například tělocvik, protože dochází k nemravnému odhalování, či koedukované školy a jejich výlety. Respektive - pro chlapce jsou koedukované školy povoleny, pro dívky ne. Na tom, že se chlapci stýkají s nepříbuznými děvčaty, přece nic není. Jejich čest to neohrožuje.

Děti v islámu mají také právo na to, aby všichni sourozenci dostávali stejnou péči a dárky. Tak proč má jen jedno dostat ráj?