Říjen 2008

Alláhova neviditelná tvář

29. října 2008 v 22:51 | Karolina Kunstová
Jak vlastně vypadá Alláh? Je to vrásčitý stařec, či snad krásný mladý muž? To nikdo neví. Žádného Boha sice nikdy nikdo neviděl, ale Alláh prý lidem zakázal i zobrazit jejich představy o tom, jak vypadá.

Jeden ze stěžejních rozdílů mezi Alláhem a křesťanským Bohem je totiž v jejich prezentaci. Zatímco Bůh je zobrazován s tváří moudrého, zralého muže, Alláh se smí zobrazovat pouze kaligrafickým znakem. Zobrazit jakoukoli tvář je podle islámu hřích.

Hřích, který se trestá smrtí nebo oslepením.

Muslimové jdou tak daleko, že zobrazení tváře jim vadí i u nevěřících. Myslím, že dost lidí má ještě v živé paměti odpálení soch Buddhy kdesi v poušti Afghánistánu v roce 2001. Nádherné sochy, stojící předtím nerušeně po staletí v písku, byly zničeny jen proto, že neskrývaly svou tvář... Tolerance muslimů je totiž slovo. Jen slovo. Nemající význam, nevážící nic, vlastně... neexistující.

Tolerance muslimů je jen závojem. Lehounkým mušelínovým cárem, pod kterým se skrývá nahá skutečnost, že tolerantní lze být v rámci koránu. Lhostejno, zda doma či v cizí zemi. Muslimové toleranci vyžadují, nikoli dávají.

Jedinec - nemuslim by tedy měl dle muslimů respektovat pravidla koránu. Je jedno, že je jiné víry, a odhalená tvář mu nevadí, měl by být tolerantní k víře jiných a zahalit svou ženu, provdat dceru, sotva dostane první menstruaci, a klanět se k Mekce.

Všichni se přece rodíme jako muslimové. Jen to některým z nás pořád nedochází...