Osud muslimské ženy

6. srpna 2008 v 12:31 | Karolína Kunstová
Musím:
Být vždy k dispozici svému pánu a vládci.
Rodit děti. Nerodím - li, jsem bezcenná.
Zajistit mu veškeré možné pohodlí a dostatek jídla. Není - li ho dost pro všechny, musím se spokojit se zbytky. Nepracuji a nezáleží na mě tolik, jako na živiteli.
Smí mě:
Kdykoli zbít. Slabou útěchou je to, že nesmí použít hůl silnější než tři palce.
Kdykoli se se mnou rozvést bez udání důvodu, stačí třikrát říci "zapuzuji Tě". Já tuto možnost nemám.
Po rozvodu mi nedovolit vidět naše děti. Jsou totiž pouze jeho, já jsem jen živý inkubátor.
A především:
Muž má duši. Žena ne.
Kdo mě přesvědčí, že žena v islámu není věcí, kterou je možno zničit, rozlámat, zahodit... a je pro někoho cenná?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama